|
|
Dendrochronologické datování rychlých svahových pohybů
Tumajer, Jan ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Burda, Jan (oponent)
Svahové pohyby jsou jedním z přírodních procesů, které mohou představovat značná ohrožení pro člověka i jeho majetek. Dendrochronologie jako jedna z možností jejich rekonstrukce umožňuje zjištění celé řady parametrů minulých eventů, které lze následně využít při plánování bezpečnostních opatření. Možnosti použití rozličných dendrochronologických metod v aplikovaném výzkumu byly otestovány formou metaanalýzy odborných článků dostupných v elektronické i tištěné podobě a také prostřednictvím případové studie zaměřené na minulou aktivitu lavinové dráhy Schustlerův žlab (Labský důl, Krkonoše). Hlavním závěrem metaanalýzy je kromě jiného evidentní prostorová nerovnoměrnost recentních výzkumných dendrogeomorfologických aktivit - datování lavin je výsadou Montany (USA), v případě tekoucích svahových pohybů (mur) zase jednoznačně dominují jako zájmová oblast Alpy (v první řadě Švýcarsko). Vyhodnocení několika vzorků dřeva při vhodně zvolených indikátorech disturbance vedlo v rámci případové studie k dosažení výsledků s přesností odpovídající běžně publikovaným vědeckým článkům zaměřeným na dendrochronologické datování lavin a umožnilo v období mezi roky 1953-2007 vymezit v zájmovém území 14 roků s potenciálním výskytem lavin. To, i přes téměř úplné opomíjení dendrochronologických metod ve výzkumu lavin v...
|
|
|
Mury jako důsledek environmentálních změn ve středohorách střední Evropy na příkladu Hrubého Jeseníku
Raschová, Tereza ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
Tato práce stanovuje na základě literatury podle svých cílů definici mur, přehled jejich dělení a popis vzniku a morfologie. Mury jsou blokovobahenní proudy značné rychlosti, způsobené atmosférickými podmínkami (přívalové srážky, tání sněhu) nebo geomorfologickými událostmi (náhlý odtok vodních kapes, protržení morénou nebo ledem hrazených jezer) v horských oblastech, které se pohybují dolů do údolí přívalovými koryty nebo po spádnici, a strhávají vše, co jim přijde do cesty. Dělí se na strukturní a turbulentní. U strukturních je voda vázaná na povrchu částic. Jejich geneze je podmíněna přesycením zvětraliny vodou a pohyb vzniká gravitací. Turbulentní mury vznikají, pokud se voda nestačí vsakovat a dochází k smývání zvětraliny ze svahů a v kanálech. Materiál je pak unášen v suspenzi. Ze srovnání mur z různých pohoří vyplývá, že je složité stanovit konkrétní hodnoty faktorů, které vedou ke vzniku mur. Strukturní mury mnou zkoumané vznikly převážně na horninách s vysokým obsahem slíd nebo na pískovcích, turbulentní na granitoidech. Srážky by měly mít větší intenzitu než 20 mm/hod. Práce také poskytuje příklady murových událostí z pohoří střední Evropy a zabývá se problémem klimatických změn.
|
|
|
Mury jako důsledek environmentálních změn ve středohorách střední Evropy na příkladu Hrubého Jeseníku
Raschová, Tereza ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
Tato práce stanovuje na základě literatury podle svých cílů definici mur, přehled jejich dělení a popis vzniku a morfologie. Mury jsou blokovobahenní proudy značné rychlosti, způsobené atmosférickými podmínkami (přívalové srážky, tání sněhu) nebo geomorfologickými událostmi (náhlý odtok vodních kapes, protržení morénou nebo ledem hrazených jezer) v horských oblastech, které se pohybují dolů do údolí přívalovými koryty nebo po spádnici, a strhávají vše, co jim přijde do cesty. Dělí se na strukturní a turbulentní. U strukturních je voda vázaná na povrchu částic. Jejich geneze je podmíněna přesycením zvětraliny vodou a pohyb vzniká gravitací. Turbulentní mury vznikají, pokud se voda nestačí vsakovat a dochází k smývání zvětraliny ze svahů a v kanálech. Materiál je pak unášen v suspenzi. Ze srovnání mur z různých pohoří vyplývá, že je složité stanovit konkrétní hodnoty faktorů, které vedou ke vzniku mur. Strukturní mury mnou zkoumané vznikly převážně na horninách s vysokým obsahem slíd nebo na pískovcích, turbulentní na granitoidech. Srážky by měly mít větší intenzitu než 20 mm/hod. Práce také poskytuje příklady murových událostí z pohoří střední Evropy a zabývá se problémem klimatických změn.
|
|
|
Dendrochronologické datování rychlých svahových pohybů
Tumajer, Jan ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Burda, Jan (oponent)
Svahové pohyby jsou jedním z přírodních procesů, které mohou představovat značná ohrožení pro člověka i jeho majetek. Dendrochronologie jako jedna z možností jejich rekonstrukce umožňuje zjištění celé řady parametrů minulých eventů, které lze následně využít při plánování bezpečnostních opatření. Možnosti použití rozličných dendrochronologických metod v aplikovaném výzkumu byly otestovány formou metaanalýzy odborných článků dostupných v elektronické i tištěné podobě a také prostřednictvím případové studie zaměřené na minulou aktivitu lavinové dráhy Schustlerův žlab (Labský důl, Krkonoše). Hlavním závěrem metaanalýzy je kromě jiného evidentní prostorová nerovnoměrnost recentních výzkumných dendrogeomorfologických aktivit - datování lavin je výsadou Montany (USA), v případě tekoucích svahových pohybů (mur) zase jednoznačně dominují jako zájmová oblast Alpy (v první řadě Švýcarsko). Vyhodnocení několika vzorků dřeva při vhodně zvolených indikátorech disturbance vedlo v rámci případové studie k dosažení výsledků s přesností odpovídající běžně publikovaným vědeckým článkům zaměřeným na dendrochronologické datování lavin a umožnilo v období mezi roky 1953-2007 vymezit v zájmovém území 14 roků s potenciálním výskytem lavin. To, i přes téměř úplné opomíjení dendrochronologických metod ve výzkumu lavin v...
|
|
|
Svahové procesy na západním svahu Hobrtenek v Kohoutovické vrchovině na západním okraji Brna
Kirchner, Karel ; Roštínský, Pavel
Geomorfologické a geofyzikální průzkumy v severním suchém údolí západně hřbetu Hobrtenky (Kohoutovická vrchovina, západní okraj Brna) potvrdily komplikovanou stavbu reliéfu, kterou předpokládal již Ivan (1980). V této oblasti vznikly plošné geliflukční pokryvy i výrazný geliflukční proud se složitou vnitřní stavbou a pravděpodobně i různým obdobím vzniku. Plošný geliflukční pokryv byl od nad. výšky 340 m značně přemodelován sesouváním. Vznikla morfologicky složitá svahová deformace s různými generacemi sesuvů.
|
|
| |
host ::
RSS.